Historie

Dějiny dnešní Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě se začaly psát 24. prosince 1894, přesněji řečeno ve chvíli, kdy se akademický spolek Barák usnesl na založení veřejné městské knihovny v tehdejším Německém Brodě. Členové spolku se obrátili se žádostí o spolupráci na ostatní místní spolky, zejména v oblasti doplňování knihovních fondů této knihovny. Na městskou radu byla odeslána petice, ve které spolek požádal o účinnou pomoc a podporu pro nově vznikající kulturní instituci.

Spolek svým činem navázal na bohatou tradici v myšlence zakládání veřejných knihoven, jako účinného prostředku národního uvědomění. Významným propagátorem této myšlenky se stal i spisovatel a politik Karel Havlíček Borovský, jehož jméno knihovna dlouho nesla.

O dva roky později – v roce 1896 – měla tato knihovna již 650 svazků knih a začala se potýkat s nejstarším problémem všech knihoven – s nedostatkem místa.

V roce 1905 byla Lidová knihovna Havlíčkova převedena do péče a správy města a knihovna našla, stejně jako veřejná čítárna, umístění v Tylově ulici. Rok 1919 – tedy rok, kdy vyšel I. československý knihovnický zákon – se příznivě odrazil i v rozvoji a činnosti této knihovny. V roce 1920 byla zvolena knihovnická rada, která spravovala a řídila záležitosti knihovny a snažila se o řešení všech problémů spojených s fungováním této instituce.

V poválečném období musela knihovna řešit celou řadu problémů – legislativa a z ní vyplývající nevyjasněné otázky financování,personální změny, nedostatečný knihovní fond, nevhodné umístění apod.

Po válce působila krátce v Hanusovském domě a na Staré radnici. V roce 1953 se přestěhovala do adaptovaných a upravených prostor Hanusovského domu, kde sídlila až do roku 1974. V tomto období také přestala fungovat jen jako městská veřejná knihovna, ale převzala funkci okresní a později i střediskové knihovny a přešla ze správy města pod Okresní národní výbor. Nejprve působila jako okresní knihovna v Jihlavském kraji a po roce 1960 ve Východočeském kraji.

V roce 1959 byl přijat II. Knihovnický zákon a změnila se legislativa ovlivňující chod a fungování celé sítě veřejných knihoven a tedy i bývalé Lidové knihovny Havlíčkovy. V průběhu 60. let se knihovna začala opět potýkat s prostorovými problémy. Po dlouhých jednáních o novém umístění našla knihovna v roce 1974 vhodné a účelné umístění v nově adaptovaných prostorách Staré radnice, vybavených na míru pro potřeby čtenářů i pracovníků knihovny. Tyto prostory knihovna využívá dodnes.

Nová kapitola v dějinách knihovny v Havlíčkově Brodě se začala psát 16. února 1994, kdy byl zakoupen automatizovaný knihovnický systém LANius určený veřejným knihovnám. Bylo zahájeno automatizované zpracování knihovního fondu.

O rok později byl zahájen automatizovaný výpůjční systém v oddělení pro dospělé a na něj navázal výpůjční proces v čítárně a studovně. V červnu 1996 byl tento systém spuštěn také v oddělení pro děti a mládež a 2. prosince 1996 byla zavedením automatizace výpůjčního procesu v hudebním oddělení celá akce uzavřena.

Na podzim roku 1997 byl na studovně zahájen provoz internetového pracoviště pro veřejnost.

Též v roce 1997 vzniklo oddělení zvukových knih pro nevidomé a těžce zrakově postižené, které dalo základ k poskytování dalších specializovaných služeb pro znevýhodněné uživatele knihovny. Nevidomým a slabozrakým spoluobčanům bylo v době otevření k dispozici 110 literárních titulů všech žánrů, nahraných na magnetofonových kazetách. Služba byla zavedena ve spolupráci s Macanovou tiskárnou a knihovnou pro nevidomé v Praze. Postupně na tomto oddělení vznikaly podmínky pro práci s neslyšícími a mentálně postiženými.

V roce 1998 zde byla zpřístupněna první internetová stanice se speciálním softwarem pro nevidomé v rámci projektu Internet pro nevidomé v knihovnách ČR. Knihovna se tak stala první veřejnou institucí v republice, která poskytuje nevidomým a slabozrakým občanům přístup k informacím přes počítač.

V březnu roku 1999 byl na dětském oddělení Okresní knihovny oficiálně spuštěn Internet pro dětské čtenáře.

Na podzim roku 1999 bylo na studijním oddělení knihovny uvedeno do provozu Regionální informační středisko Evropské unie. Středisko zahájilo svou činnost jako jedno z prvních tohoto druhu v naší republice.

Ve stejném období vzniklo specializované oddělení pro poskytování služeb dětem s poruchami učení. Na začátku školního roku 1999/2000 knihovna v praxi zahájila činnost tohoto oddělení a začala využívat počítačový program Dyslektik.

V roce 2001 knihovna přešla na knihovnický systém Clavius.

Za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a grantového programu VISK 2 bylo v průběhu roku 2001 při Krajské knihovně Vysočiny vybudováno výukové centrum. Počítačová učebna je primárně určena k celoživotnímu vzdělávání knihovníků Kraje Vysočina.

1. ledna 2002 se nástupnickou organizací okresní knihovny stala Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod.

V roce 2002 vznikl samostatný útvar specializovaných služeb pro handicapované.

V roce 2003 začala Krajská knihovna Vysočiny provozovat ojedinělý vzdělávací projekt – Univerzitu volného času.

V roce 2006 byl zahájen provoz digitalizačního pracoviště.

Též v roce 2006 se uskutečnila veřejná architektonická soutěž o návrh urbanistického, architektonického, technického a provozního řešení novostavby Krajské knihovny Vysočiny. Do prvního kola bylo podáno 40 návrhů. V prvním kole v červenci 2006 porota v čele s Prof. Ing. arch. Miroslavem Masákem vybrala pět nejlepších do druhého kola, v kterém pak vyhlásila vítězný návrh, pod nímž jsou podepsáni Ing.arch. Aleš Tomášek, Robert Seidl, Ing.arch. Ivo Hermann – Praha.

V roce 2007 byla mezi autory vítězného projektu htsA (herman tomášek seidl Architekti) a investorem (tj. Krajem Vysočina) uzavřena smlouva na projektové práce.

Ve stejném roce byl zahájen prodej knih z Edice Vysočiny. Návštěvníci KKV tak mají možnost publikace, které se tematicky i obsahově týkají Kraje Vysočina, zakoupit přímo v KKV.

Rok 2008 byl ve znamení dvou prvenství ve významných soutěžích, kterých se KKV zúčastnila. Jednalo se o Zlatý erb 2008 a Biblioweb 2008, obě soutěže hodnotí webové stránky, jejich funkčnost i celkový vzhled.

Ve stejném roce byl zprovozněn web pro dětské čtenáře. Zjednodušenou formou informuje děti o dění v knihovně, předkládá jim knihovní a výpůjční řád, nabízí velké množství akcí, soutěží, besed apod.

V rámci novostavby knihovny probíhá v roce 2009 projektová příprava a upřesňují se informace pro podání žádosti o stavební povolení. V září 2009 je dokončen projekt pro stavební povolení a 16. 9. 2009 vydáno stavební povolení. Na prosinec 2009 je plánováno dokončení projektu pro realizaci stavby.

V letech 2010–2014 probíhá řada jednání, jejichž cílem je zajištění financování stavby nové budovy KKV v Havlíčkově Brodě a zároveň je opakovaně prodlužováno stavební povolení. Mezitím se podařilo ve stávající budově knihovny zrekonstruovat interiéry, tak aby odpovídaly současným nárokům čtenářů a uživatelů, novou podobu získala všechna oddělení a jedno zbrusu nové vzniklo – m-centrum.

Od 1. 1. 2014 zajišťuje Krajská knihovna Vysočiny provoz Krajské digitalizační jednotky.

Zastupitelstvo Kraje Vysočina na jednání dne 9. 9. 2014 rozhodlo o zrušení záměru vybudování sídla Krajské knihovny Vysočiny jako novostavby v areálu Nemocnice Havlíčkův Brod a uložilo Odboru kultury památkové péče a cestovního ruchu a Odboru majetkovému Krajského úřadu Kraje Vysočina zpracovat návrh komplexního řešení provozních a rozvojových potřeb Krajské knihovny Vysočiny, tj. umístění sídla i skladových prostor, s využitím vhodného objektu v Havlíčkově Brodě do 31. 12. 2015.

Na jednání dne 21. června 2016 rozhodlo Zastupitelstvo Kraje Vysočina o uzavření smlouvy na spolufinancování stavby nové budovy Krajské knihovny Vysočiny s městem Havlíčkův Brod.

Dne 22. 2. 2018 vypsal Kraj Vysočina veřejnou zakázku na stavbu nové budovy Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Vítězným dodavatelem se stala firma Zlínstav a.s. - Stavba nové budovy Krajské knihovny Vysočiny.

Slavnostní zahájení stavby proběhlo 20. srpna 2018 za účasti představitelů Kraje Vysočina, města Havlíčkův Brod, architektů, kteří se na projektu podíleli, a dalších významných hostů včetně zástupců zhotovitele.